Rozhovor s Pavlou Gomba

Co se týče sexuálního zneužívání dětí či obchodu s dětmi, tento problém se zdaleka netýká pouze rozvojových zemí, ale je aktuální i v Evropě. Mohu se zeptat, za jaký konec se UNICEF snaží tuto problematiku uchopit?

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 182 (1999) o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce klasifikuje obchod s dětmi jako "formu otroctví či praktiky podobné otroctví".

Co se týče sexuálního zneužívání dětí či obchodu s dětmi, tento problém se zdaleka netýká pouze rozvojových zemí, ale je aktuální i v Evropě. Mohu se zeptat, za jaký konec se UNICEF snaží tuto problematiku uchopit?

Pavla Gomba: Obchodování s dětmi je velmi vážným zločinem, a tak neexistují úplně přesné statistiky. Odhady lidí z terénu se pohybují okolo jednoho milionu dětí, které jsou za tímto účelem prodány. Tento problém propojuje rozvojové země s těmi vyspělými, protože často je tomu tak, že rozvojové země jsou zdrojovou oblastí a děti končí ve vyspělých zemích.

I když to není úplně zjevné, velmi s tím souvisí registrace dítěte při narození, jako jedno z práv dítěte. Odhaduje se, že asi čtyřicet milionů porodů nebo narozených dětí není ročně registrováno, což je obrovský problém. Tyto děti pak nedosáhnou na svá práva, jako je zdravotní péče a vzdělání, protože v podstatě neexistují.  Neexistuje-li žádný doklad o tom, že se to dítě narodilo a že existuje, neví se ani, jakého státu je dítě občanem a kolik mu je let. Stojí na tom jeden z hlavních argumentů týkajících se dětských vojáků a obchodování s dětmi. Stačí tvrdit, že dítěti již bylo osmnáct a že již tedy podle místních zákonů dosáhlo zletilosti.

 

Osvěta ve školách je důležitá pro to, aby se děti nestávaly jednoduchými oběťmi. Často jsou rodičům odebírány pod příslibem lepšího života někde ve městě. Je jim řečeno, že děti budou pomáhat někde v domácnosti a chodit do školy. To se však nestane a děti skončí například někde v nevěstinci. Osvěta ve školách a registrace dětí při narození jsou jedněmi z prvotních programů UNICEF.

V Thajsku či v Kambodži probíhají i školení místních policistů a celníků. Protože když dítě například překračuje hranice, je důležité, aby dávali pozor na to, když s jedním dospělým jde více dětí a nejsou příbuzní. Do spolupráce jsou zde zapojeni i soudci a podobně. Snažíme se spolupracovat s místními orgány a vytvářet podmínky pro to, aby se obchodu s dětmi zabránilo. Často jsme  v krizových situacích svědky toho, co se stalo například po zemětřesení na Haiti, kdy spousta dětí opouštěla zemi pod zdánlivě dobrým úmyslem adopce v nějaké vyspělé zemi. To ale může být rouškou pro obchod s dětmi. V Indonésii po tsunami se nám s vládou podařilo ihned po zemětřesení vyjednat moratorium na cesty nezletilých dětí bez doprovodu jejich přímých příbuzných, čímž bylo zabráněno velkému počtu těchto případů


Zeptej se...



Chtěli by jste se zeptat na něco jiného? Napište nám.

Navrhněte otázku vyplněním formuláře.