Uprchlíci a migranti

  • Na světě bylo na konci roku 2016 na 22,5 milionů uprchlíků, více než polovinu z nich tvořily děti. Lidí vysídlených ze svých domovů z důvodů perzekuce, konfliktů, násilí a porušování lidských práv bylo ale až 65,6 milionů.
  • Každou minutu je k útěku ze svého domova donuceno 20 lidí, každý den tedy 28 300 lidí.
  • 9 z 10 zemí hostících největší počet uprchlíků je v rozvojových oblastech světa.
  • Podle Interpolu se v letech 2014 – 16 v Evropě ztratilo až 10 000 dětských žadatelů o azyl. Nikdo neví, co se s nimi stalo, ani kde jsou.

Státy mají povinnost chránit a naplňovat lidská práva vůči všem osobám na jejich území – tedy bez ohledu na státní příslušnost těchto lidí (či důvodu jejich pobytu).  Přesto právě migranti a uprchlíci mají většinou menší možnosti užívat všech svých lidských práv v zemích, kam dobrovolně či nedobrovolně odcházejí... 

NUCENÉ NÁVRATY UPRCHLÍKŮ

Jedním ze zásadních principů mezinárodního práva je zákaz navrátit uprchlíka (žadatele o azyl) zpět do země v případě, kdy mu tam hrozí vážné porušování lidských práv (jako je mučení či nezákonné popravy). Přesto jsou dokumentovány tisíce případů, kdy k tomu přesto dochází.

A tak Egypt vyhošťuje stovky uprchlíků zpět do Eritrey, kde jim hrozí mučení či nelidské zacházení , Kambodža protiprávně navrací Uighurské uprchlíky zpět do Číny, kde jim hrozí trest smrti či doživotí za poklidnou demonstraci z roku 2009 , Sýrie, z Jemenu a ostatních okolních států zpět do Somálska, nedávné nedobrovolné navrácení rwandských uprchlíků z Ugandy zpět do jejich země, naopak navracení uprchlíků z táborů ve Rwandě zpět do Demokratické republiky Kongo anebo případ nuceného návratu asi 250 íráckých uprchlíků zpět ze Švédska a 38 z Dánska... atd.

ZNEUŽÍVÁNÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ

Pracující zahraniční migranti často pracují za podmínek nepředstavitelných pro zaměstnávání občanů cílového státu (vykonávají například práci bez pracovní smlouvy, pracují za mnohem menší plat, nemohou změnit práci atd.). To se dotýká nejen jejich práv v zaměstnání jako takových, ale nejednou zasahuje i do jejich základních práv lidských (diskriminace, nucené práce až nevolnictví, nemožnost účinně se domoci ochrany svých práv atd.)

Tito zahraniční migranti jsou navíc v zemích jako Turecko, Kambodža anebo Thajsko obětmi velmi restriktivních, a tedy diskriminačních předpisů, včetně omezení shromažďování či zákazu vycházení, dokumentovány jsou i případy svévolných zatčení a mučení migrantů z Barmy, Laosu či Kambodži . V Mexiku státní orgány nečinně přihlížejí častým únosům migrujících pracovníků ozbrojenými gangy, tolerují útoky na migranty. Například v Jihoafrické republice se v roce 2008 udály velké xenofobní útoky na komunitu migrantů, které se občas v různých částech země a s různou intenzitou opakují. Policie je v těchto případech navíc většinou pasivní, takže nezasahuje včas, aby zatkla viníky a spravedlivě je potrestala. V roce 2006 po vypuknutí války v Libanonu byly desítky pracujících imigrantů ze Srí Lanky proti své vůli nuceny zůstat v zemi a pracovat dále navzdory nebezpečí, které pro ně konflikt znamenal.

Státy ani v těchto případech dostatečně neplní závazky plynoucí jím z mezinárodního práva, kdy musí mj. vyvinout veškerou snahu, aby k těmto případům zneužívání nedocházelo ani ze stran soukromých zaměstnavatelů (a trestat je) a kdy musí obětem-migrantům zajistit účinné způsoby dovolání se nápravy (např. u soudů).

 

Uprchlík

Osoba, která "má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i určitých politických názorů, je mimo zemi své národnosti a je neschopna přijmout, nebo vzhledem k uvedeným obavám, odmítá ochranu země…"

Vnitřně vysídlená osoba (IDP)

Osoba, která byla nucena utéct ze svého domova ze stejného důvodu jako uprchlík, ale zůstává ve své vlastní zemi a nepřekročila mezinárodní hranici.

Osoba bez státní příslušnosti

Osoba bez státní příslušnosti je osoba, která není občanem žádné země. Bez právní vazby mezi vládou a jednotlivcem nemá jednotlivec přístup k určitým ekonomickým, politickým a sociální právům. Všeobecná deklarace lidských práv zdůrazňuje, že "každý má právo na národnost".

Žadatel o azyl

Když lidé opustí svou zemi a hledají útočiště v jiné zemi, požádají o azyl - právo být uznán jako uprchlík dle uprchlické konvence 1951 a obdržet právní ochranu a materiální pomoc. Žadatel o azyl musí prokázat, že jeho strach z pronásledování ve své domovské zemi je opodstatněný.

Azyl

Osobě, která splní a prokáže nárok na ochranu dle Ženevské Konvence 1951, by měl být udělen azyl. Dalšími důvody může být sloučení s rodinnými příslušníky a nebo humanitární důvody (rozhodují příslušné úřady).

Uprchlická konvence 1951

Ženevská Konvence z roku 1951 je hlavním mezinárodním nástrojem uprchlického práva. Úmluva jasně vysvětluje, kdo je uprchlík a jaký druh právní ochrany, pomoci a sociálních práv by měl obdržet od zemí, které tento dokument podepsaly. Zásadní ustanovení Úmluvy uvádí, že uprchlíci nesmějí být navráceni do země, kde jim hrozí pronásledování (princip nonrefoulement). Úmluva byla vyhrazena na ochranu hlavně evropských uprchlíků po druhé světové válce, ale protokol z roku 1967 rozšířil konvenci a problém vysídlení byl uznán po celém světě.

Migrant

Migranti se rozhodují přemístit ne kvůli bezprostřednímu nebezpečí pronásledování nebo smrti, ale hlavně pro zlepšení svého života tím, že najdou práci nebo v některých případech pro vzdělání nebo spojení rodiny.

UNHCR

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (United Nations High Commissionner for Refugees) byl zřízen Valným shromážděním OSN 14. prosince 1950 jako jeden z mnoha pokusů mezinárodních subjektů poskytnout ochranu a pomoc uprchlíkům. Účelem úřadu je především zabezpečení základních práv uprchlíků.

 

ZJISTĚTE VÍCE:


Podívejte se na nový film Gaela Garcíi Bernala o migrujících pracovnících v Mexiku procházejících z Latinské Ameriky do USA.

Objevte křižovatku zajímavým webových stránek
světa upchlíků, migrantů ve světě i v České republice


Přečtěte si čtivý článek o situaci migrantů v různách zemích světa.

Klikněte sem a objevte možnosti jak pomoci žadatelům o azyl a dalším cizincům v České republice.