Ostré zátahy na pracující migranty v Jižní Koreji

V Jižní Koreji je téměř 700 tisíc pracujících migrantů. Většina z nich je najímána pro práci v manufakturách, zemědělství a rybolovu. Téměř třetina těchto pracovníků je nelegálních, to znamená, že nemají oficiální povolení v zemi pracovat.

Jižní Korea byla sice jednou z prvních asijských zemí, která formálně uznala práva pracujících migrantů, nicméně ti jsou stále vystavování velké diskriminaci. Zaměstnanci z Číny, Vietnamu, Bangladéše a z dalších zemí regionu, jsou nuceni pracovat po dlouhé hodiny, často bez proplácení přesčasů. Pracují s těžkou technikou nebo s nebezpečnými chemikáliemi, většinou bez řádného proškolení a bez ochranných pomůcek. Pokud se přihodí pracovní úraz, většina pracujících migrantů nemá zpravidla zajištěno adekvátní lékařské ošetření a náhradu škody na zdraví. Mnoho z dotazovaných pracovníků utrpělo vážná poranění, včetně zlomenin, ztráty končetin a i popálenin třetího stupně.

Ženy jsou obzvláště bezbranné proti svému zneužívání. Mnohé jsou sexuálně obtěžovány korejskými manažery nebo dokonce i svými spolupraocvníky z řad migrantů. Jejich zranitelnost se násobí i tím, že v továrně bývá často jen jedna žena.

Ubytování pro pracující migranty je velmi prosté. Většinou jsou ubytováváni v jednoduchých ubytovnách nebo v ubytovacích buňkách s venkovní toaletou a kuchyňským vybavením. Ženy bydlí pohromadě s muži. Jedna z dotazovaných žen neměla jinou možnost, než s cizím mužem sdílet jednu místnost.

Než si pracující migrant může začít hledat nové zaměstnání, musí mu stávající zaměstnavatel podepsat propouštěcí zprávu. Ta se tak stává dalším nástrojem možného zneužívání pracujících migrantů. Pokud si nenajdou novou práci do dvou měsíců, jsou deportováni. Když zaměstnavatel odmítne na žádost zaměstnance podepsat propouštěcí zprávu a odmítne tak svého pracovníka uvolnit, může se migrant ocitnout v nesnesitelných pracovních podmínkách a svou práci opustit i za cenu toho, že se v okamžiku stane nelegálním pracovníkem.

Přepadeni a deportováni

V září 2008 oznámila jihokorejská vláda svůj úmysl vyhostit ze země do roku 2012 polovinu z odhadovaného počtu 220 000 pracujících migrantů. Továrny v Maseoku v provincii Gyeonggi byly 12. listopadu  přepadeny imigračními i policejními úředníky a bylo pozatýkáno na 110 nelegálních pracujících migrantů.

Během zátahu nebylo jednomu z filipínských migrantů povoleno odskočit si na toaletu a musel tak močit na veřejnosti. Bangladéšský migrant si zlomil nohu poté, co se úředníkům snažil uprchnout. Byl nakonec spoután a donucen čekat pět hodin, než byl převezen do nemocnice. „Křičel jsem bolestí, tak hrozně ta noha bolela,“ uvedl. „Nemohl jsem chodit a do přistavené dodávky mě muselo nést pět imigračních úředníků. Zesměšňovali mě a říkali mi ať nepřeháním a přestanu řvát.“

Nejméně čtyři další pracující migranti museli být s vážnými zraněními převezeni do nemocnice, neboť se také snažili úředníkům uprchnout. S přibýváním zátahů na pracující migranty se zvyšuje i počet stížností na špatné zacházení.

Mnoho zadržených pracujících migrantů bylo deportováno, aniž by se jihokorejská vláda snažila vyrovnat dluhy za nevyplacené mzdy. Ministr spravedlnosti dokonce řekl, že listopadový zátah „byl nezbytný, neboť musely být učiněny jasné kroky proti vzpurnému chování pracujících migrantů, kteří dělají z míst jako je Maseoke slumy a semeniště zločinu.“

Zaměřeno na odbory

Pracujícím migrantům je odmítáno i právo na svobodné zakládání odborů či připojování se k nim. Úřady se zaměřují na nejvyšší činitele odborových svazů migrantů (Migrant Trade Union, MTU), kteří byli v listopadu a prosinci 2007 a následně i v květnu 2008 pozatýkáni a vyhoštěni ze země. Ministerstvo práce odmítlo přiznat MTU status odborové organiazce na základě prohlášení, že nelegální pracující migranti nemají podle jihokorejských zákonů zaručena stejná práva (včetně svobody sdružování), jako ostatní pracující v zemi.

V dobách finančního poklesu zahrnují úsporná nařízení i šetření v oblasti bydlení a stravování pro migranty. Existují také obavy, že přibývá projevů xenofobie. Se zvyšujícími se zátahy jihokorejské vlády, budou migranti stále více opomíjeni, marginalizováni.

Pro aktuální informace o pracujících migrantech v Jižní Koreji, navštivte:

http://amnesty.org/en/region/south-korea

 

Vzpomeňte si na pracující migranty 1. května!

Svátek práce, který připadá na 1. května, oslavuje každým rokem desetiletí pokroků v oblasti zabezpečování ochrany práv pracujících po celém světě. Ne všichni pracovníci jsou však uchráněni před zneužíváním. Pracující migranti, především ilegální migranti, jsou vystaveni specifickému nebezpečí ze strany zaměstnavatelů, převaděčů a pašeráků.

Mnozí migranti se stěhují z různých důvodů – z důvodu lepšího přístupu k ekonomockimým možnostem, k plnohodnotné stravě nebo z důvodu zajištění bezpečí pro sebe i své rodiny. Ti, kteří najdou v cizí zemi zaměstnání, žijí často ve velmi ubohých podmínkách pod neustálou hrozbou, že budou zatčeni a zadrženi. V mnoha případech nemohou nebo ani nechtějí uhájit svou práci a další lidská práva. Některým jsou pozastavovány výplaty, jiným jsou zabavovány doklady, aby byl jejich pohyb omezen. Někteří jsou podvedeni, je jim vyhrožováno nebo jsou nuceni k zadlužování se.

 

Pro další informace o právech pracujících migrantů navštivte:

www.amnesty.org/en/wire/migrants-rights

 

Kam dál:

Komentáře:

Zatím žádné komentáře...

Přidat komentář