Trest smrti ukamenováním a kriminalizace homosexuality: to je současná Brunej

4.8.2020

Sultán Hassanal Bolkiah, stojící v čele Brunejské absolutistické monarchie, představil v roce 2013 nový kontroverzní islámský trestní zákoník. V plném znění vstoupil v platnost v dubnu 2019 a vzbudil kritiku po celém světě. Zákoník obsahuje tresty jako smrt ukamenováním za cizoložství, pohlavní styk homosexuálů nebo amputaci končetin za krádež. Zavedení zákoníku znamená zlom v právním systému, protože některé zákony nově platí i pro ne-muslimy. Tyto tvrdé tresty jsou ovšem v rozporu se základními lidskými právy a se závazkem Bruneje dodržovat Všeobecnou deklaraci lidských práv na základě vstupu do OSN. Sultán tím utvrdil své konzervativní postavení k Islámu, svobodě náboženství a rovnoprávnosti homosexuálů.


Brunejská monarchie, ležící v jihovýchodní Asii, je jedním z nejbohatších států na světě. Obyvatelstvo se díky významným ložiskům ropy a zemního plynu těší velké prosperitě a lidé zde nemusí platit daň z příjmu. Žije zde okolo 400 tisíc obyvatel a z toho 78 % tvoří muslimové. Sultán Hassanal Bolkiah je hlavou státu s absolutní mocí a je jedním z nejzámožnějších a nejdéle vládnoucích panovníků na světě. Brunej je také jedním z mála států, který sám sebe formálně označuje za islámský a uznává konzervativní verzi Šáfiovské školy sunnitského islámu, která hraje ústřední roli v jeho politice. Není tedy obtížné odvodit, že islámská tradice má pro zemi velký význam a od první vlny zavádění práva šaría v roce 2014 nebylo k ustavení tvrdého trestního zákoníku příliš daleko.

Trest za sexuální orientaci

Sultán představil nová opatření již v roce 2013, ale v plném rozsahu je zavedl až v roce 2019. Nový islámský trestní zákoník uplatňuje právo šaría a zavádí „hudúd“ tresty, které jsou podle islámu nařízeny Bohem, ovšem dnes jsou považovány za archaické a velmi konzervativní. Porušení „hudúd“ neboli hranice je trestáno podle Koránu velmi tvrdě. Zákon umožňuje uložit trest smrti, a to včetně ukamenování za cizoložství, znásilnění, sexuální činy stejného pohlaví nebo urážení proroka Mohameda. Amputace končetin dále hrozí za krádež a ženy čelí veřejnému bičování za potrat nebo lesbický sex. Postihováno je také učení dětí jiné ideologii než islámské. Některá provinění by však neměla být považována za zločin. Porušují právo na život, svobodu projevu nebo náboženství. Nová opatření také diskriminují ženy, menšiny a kriminalizují homosexualitu.

Bouřlivá mezinárodní reakce

Přísné tresty v zákoníku vzbudily mezinárodní pozornost a odmítavé reakce. Francie a Austrálie vyzvaly Brunej ke zrušení těchto opatření a k situaci se vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres, který označil zákony za porušující lidská práva. Ke kritice se přidaly i USA a některé celebrity začaly veřejně bojkotovat sultánovy hotely, kterých je několik po celém světě. Na mezinárodní tlak odpověděl panovník zachováním moratoria (dočasné zastavení) na trest smrti, ovšem to může kdykoliv zrušit. Ostatní tresty zmrazeny nebyly a hrozí obyvatelstvu Bruneje nadále. Lidé se tak nemohou stále svobodně projevovat a boj LGBT komunity za základní práva je značně potlačen.

Nejistá budoucnost

Prosazování lidských práv a demokracie komplikuje i malá motivace některých obyvatel. Brunej velkoryse financuje sociální programy a dotuje cenu benzínu. Lidé neplatí daně z příjmu a vytvořená střední třída kvůli tomu dluží za své postavení vládě. V některých tak politika státu vzbuzuje pocit mnoha výhod a prosperity. Vyhlídky na dodržování Všeobecné deklarace lidských práv jsou proto v nedohlednu a zákony nadále umlčují diskriminované skupiny.

Lokální chápání islámské tradice a absolutismus

Současnou situaci v Bruneji odráží její dlouhá historie spojená s islámem a nedemokratickým vládnutím. Od roku 1888 bylo království britskou kolonií. Koloniální nadvláda spoléhala na splynutí islámské identity a malajské státní moci. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1984 došlo k prohloubení moci sultána, ovšem spojení královské moci s islámskou tradicí bylo zachováno z dob koloniální nadvlády. Díky státní ideologii MIB (Malajská muslimská monarchie) se na stejnou úroveň moci nad státem postavil sultán, islám a malajská identita. Tato doktrína umožnila vladařům vybírat si členy z vlastních řad bez voleb a zmocnili se tak právního systému spolu s autoritou islámu. Sami tím uznali platnost svého absolutistického vládnutí.

Islámská tradice díky tomu sloužila jako podpůrná síla při vykonávání moci. Postupně se však dostala do popředí a nový trestní zákoník je důkazem odstoupení od původního britského modelu vzájemné existence systému některých islámských práv a občanských práv. Před zaváděním nových zákonů od roku 2013 se oddělovaly soudy účastníků podle náboženství a právo šaría bylo uplatňováno pouze na muslimy. Ovšem dnes platí některá opatření i na ne-muslimy. To představuje výrazný zlom v přístupu ke svobodě obyvatel Bruneje.

Absolutní moc sultána je problém i pro vyhlášené moratorium, protože v zákoníku trest smrti zrušen nebyl. Zároveň byl zrušen v roce 2004 soudní přezkum a moc sultána tak nemůže být zpochybňována. Pro intepretaci jeho ústavy si sám Hassanal Bolkiah vybírá svou komisi. Může tedy vydané moratorium zrušit bez jakýchkoliv překážek. Jeho neomezenou moc potvrzuje i fakt, že od roku 1962 panovník vládne pod vyhlášeným výjimečným stavem, který neustále obnovuje.

 

Komentáře:

Zatím žádné komentáře...

Přidat komentář