Terminologie základních práv - rozdíl mezi svobodou a právem

4.10.2020

Abychom správně dokázali základní práva pochopit, je třeba si vymezit některá slova, která se v této souvislosti často objevují a používají. Možná si řeknete, že je to ztráta času, protože slova jako svoboda a právo jsou přece všem známá. Základní práva ale přicházejí s vlastními definicemi, které je potřeba mít na paměti při čtení lidskoprávních dokumentů a dalších textů.

Právem se tedy v oblasti lidských práv myslí tzv. status positivus (nebo také pozitivní závazek)status activus. Status positivus je nárok člověka na plnění, konání nebo aktivitu od státu tak, aby bylo naplněno nebo chráněno jeho základní právo. Typickým příkladem je např. právo občana na důchod. Status activus znamená právo občana podílet se na správě věcí veřejných nebo jinak řečeno status aktivního občana. K tomutu statusu se samozřejmě vážou práva politická, např. právo volit a být volen.

"File:Georg Jellinek (HeidICON 28827) (cropped).jpg" by Ed. Schultze Heidelberg Plöckstrasse 79 is licensed under CC BY-SA 4.0

Naopak svobodobu se má na mysli status negativus (nebo také negativní závazek). Jde o povinnost státu zdržet se zásahu do osobní sféry člověka. Svobody jsou starší než práva a jedná se o práva tzv. první generace lidských práv. O generačním dělení si více můžete přečíst v tomto článku. Některá práva jsou svou povahou typicky pozitivní (např. právo občana na sociální zabezpečení od státu) jiná naopak typicky negativní (např. právo na svobodu projevu).

Lidská práva lze z tohoto pohledu také dělit dle obsahu na statusy (stavy), které vyjadřují pozici jednotlivce ke státu. Toto dělení patří mezi nejstarší a bylo vytvořeno rakouským právníkem a právním teoretikem Georgem Jellinkem, který mimo 3 výše zmíněné stavy vymezil i status passivus, tj. povinnost občana vůči státu (např. povinnost platit daně).

Nakonec je třeba dodat, že v mnoha textech se slovo svoboda a právo považuje za synonyma.

 

Komentáře:

Zatím žádné komentáře...

Přidat komentář