Somálští uprchlíci v Keni: nejistá budoucnost

10.7.2017

„Přeji si zůstat. Toto je můj domov a tady jsem strávila roky své dospělosti. Jsou tu mé sestry. Není, kam jinam jít. Mír neexistuje. Není možné se vrátit,“ popisuje pocity své i mnoha dalších jednadvacetiletá Somálka žijící s třemi malými dětmi v uprchlickém táboře Dadáb v Keni. Přestože tento tábor je domovem pro více než 260 000 somálských uprchlíků a mnozí tu žijí i přes 20 let, keňská vláda v květnu 2016 ohlásila plán uzavření Dadábu do konce listopadu s tím, že uprchlíci se mají vrátit do Somálska.

Somálsko však není bezpečnou zemí, protože na mnoha místech stále probíhá ozbrojený konflikt. Ten konflikt, před kterým uprchlíci utekli. Somálsko se navíc potýká s řadou vlastních socioekonomických problémů a vzhledem k dalšímu 1,1 milionu vnitřně vysídlených osob, o které se musí postarat, je jeho kapacita přijmout zpět desítky až stovky tisíc uprchlíků z Keni značně omezená. Že Somálsko není vhodným místem pro nový život potvrzují i uprchlíci, kteří se z Dadábu do své země vrátili a po nějaké době odešli zpět do Keni. Nedostatek adekvátní zdravotní péče a vzdělání nebo málo pracovních příležitostí nejsou jedinými důvody - ještě závažnější jsou projevy násilí, útoky a válka, kterým v Somálsku čelí, a také například riziko násilného rekrutování dětí ozbrojenou skupinou al-Šabáb.

Průzkumy a dotazování mezi uprchlíky v táboře Dabáb zjistily, že naprostá většina somálských uprchlíků se do Somálska vrátit nechce. Keňská vláda jim však nenabídla žádnou jinou alternativu, co se s nimi stane po deklarovaném uzavření tábora v listopadu 2016. Navíc ohlásila, že ti, kteří neodejdou „dobrovolně“ do té doby, ztratí nárok na finanční podporu k reintegraci do somálské společnosti a nebude jim už zprostředkována doprava do Somálska. Znepokojující je, že uprchlíci v Dadábu mají k dispozici jen neúplné a zastaralé informace o bezpečnostní situaci a stavu ozbrojeného konfliktu v těch částech Somálska, kam mají být navraceni. Ačkoli podle tripartitní dohody mezi Keňou, Somálskem a UNHCR má být podporován dobrovolný návrat, za daných podmínek lze značně zpochybnit míru dobrovolnosti podaných žádostí o návrat do Somálska a o informovanosti takových rozhodnutí.

Keňa zdůvodnila svůj záměr uzavřít uprchlický tábor Dadáb zejména údajnými bezpečnostními riziky spjatými s přítomností somálských uprchlíků. Představitelé Keni veřejně poukázali na domnělé spojení somálských uprchlíků s atentáty, ke kterým v posledních letech došlo. Jejich rétorika tak zcela zapadá do kontextu přístupu evropských států k uprchlíkům, kde se jednotlivé vlády zříkají odpovědnosti a pomoc uprchlíkům odmítají. Evropská unie jako celek vyjednávala s Tureckem o dohodě s drastickými důsledky pro lidská práva, jen aby udržela uprchlíky a migranty daleko od svých hranic. Není tedy nepochopitelné, že Keňa, která je jednou z deseti zemí hostících dohromady více než polovinu světových uprchlíků, vnímá nedostatečnou podporu a sdílení odpovědnosti ze strany nejbohatších států světa. Vždyť z částky vypočítané UNHCR jako nezbytné pro podporu uprchlíků v Keni země do října 2016 reálně obdržela slabých 38 % (a Somálsko, které potřebuje pomoci se zajištěním infrastruktury pro reintegraci navrátilců, dostalo do srpna 2016 34 % nezbytné pomoci).

Obtížná situace, v níž se Keňa nachází, však nemění nic na tom, že poslat přes 150 000 uprchlíků zpět do Somálska (což vláda veřejně deklarovala jako svůj cíl pro listopad 2016) bez jiné alternativy porušuje nejen zmíněnou tripartitní dohodu z roku 2013, ale i mezinárodní smlouvy o zacházení s uprchlíky, které konkrétně zapovídají navracení uprchlíků do zemí, kde je ohrožen jejich život nebo svoboda, proti jejich svobodné vůli (tzv. princip non-refoulementu). Na celém procesu navracení uprchlíků do Somálska v rámci přípravy na blížící se uzavření tábora Dadáb participovalo UNHCR, a to jak finančně, tak zprostředkováním fyzických přesunů. Finanční podporu poskytovaly i rozvinuté státy včetně Evropské unie. Současná situace a vnímaná tíseň, v níž se Keňa nachází, je výsledkem jejího dlouhodobého přístupu k uprchlíkům (preference jejich držení v uprchlických táborech nad integrací do keňské společnosti), trvalého podfinancování podpory uprchlíků ze strany mezinárodní komunity a současného diskursu uprchlíků jako bezpečnostní hrozby.

Keňská vláda nakonec informovala o šestiměsíčním posunutí termínu uzavření tábora Dadáb „z humanitárních důvodů“ a v únoru 2017 Vrchní soud Keni rozhodnutí uprchlický tábor uzavřít zablokoval. Usnesení vrchního soudu přišlo v reakci na petici keňských organizací pro lidská práva, které zpochybnily ústavnost takového rozhodnutí.[1] Vláda Keni nicméně o několik dní později oznámila, že se proti verdiktu Vrchního soudu odvolá, jelikož tábor Dadáb považuje za bezpečnostní riziko. Ačkoli bezprostřední hrozba ztráty domova a zázemí pro somálské uprchlíky tak bylo zažehnáno, jejich budoucnost zůstává nejistá.[2]

 

Zdroj: Amnesty International, Nowhere else to go: Forced returns of Somali refugees from Dadaab refugee camp, Kenya, 14. 11. 2016, https://www.amnesty.org/en/documents/afr32/5118/2016/en/.



[1] Amnesty International Česká republika, Keňa: Historické usnesení blokuje uzavření uprchlického tábora v Dadábu, 9. 2. 2017, https://www.amnesty.cz/news/3807/kena-historicke-usneseni-blokuje-uzavreni-uprchlickeho-tabora-v-dadabu.

[2] CNN, Kenya to appeal court block on closure of world's largest refugee camp, 18. 2. 2017, edition.cnn.com/2017/02/09/africa/kenya-dadaab-refugee-camp/index.html.