Represe a čistky v Turecku nadále pokračují: Obránci lidských práv v ohrožení

25.2.2018

Turecké úřady pokračují v represivních zásazích, které se vztahují i na zaměstnance Amnesty International a dalších nevládních organizací. Lidskoprávní aktivisté se snaží v zemi bojovat za občanskou společnost a její práva, která jsou od pokusu o převrat v roce 2016 výrazně omezována a porušována. V zemi se šíří politicky motivovaná a ve většině případů smyšlená obvinění obránců lidských práv, státních úředníků a civilistů, kteří pociťují popřevratové zásahy ještě dnes. Plno lidí přišlo o práci, odešlo do exilu nebo čelí pronásledování ze strany vlády. Zatčena byla také ředitelka Amnesty International Turecko Idil Eserová a předseda správní rady AI Turecko Taner Kiliç.


Před více než rokem a půl, 15. července 2016, došlo v Turecku k násilnému střetu mezi vládou prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho odpůrci. Cílem konfliktu mělo být svržení vlády i prezidenta, dodnes však není jasné, zda se odpůrci o převrat opravdu pokusili, nebo jestli byla celá situace zinscenovaná samotným prezidentem za účelem posílení moci. Hlavními důvody puče měla být zvětšující se autokratičnost a narušení vlády sekulárního práva.[1] Turecká vláda povstání po několika hodinách potlačila, následky střetu však přetrvávají dodnes. V konfliktu zemřelo 161 lidí a další tisíce byly zatčeny.[2] Za iniciátora puče byl označen duchovní Fethullah Gülen, který žije v exilu v USA. Ten však popřel jakékoliv napojení na povstalecké hnutí. Vzniklá situace měla za následek zviditelnění a ospravedlnění snah upevňování moci prezidenta Erdogana, který konflikt využil k manipulaci s občany a veřejným míněním. Ve společnosti šíří strach, zároveň však nabízí zajištění zdánlivé stability a demokracie.

Turecký prezident Erdogan vyzval občany k protestům proti puči

 

Popřevratové změny

Čeho se však Turecko opravdu dočkalo, byla tvrdá represivní opatření a čistky. Erdogan se zaměřil na všechny, kteří proti takovým opatřením protestovali nebo stále protestují, včetně neziskových organizací, právníků a učitelů. Tisíce lidí přišlo o práci a nejméně 50 tisíc lidí bylo zatčeno. Kvůli současným opatřením se v Turecku nepropouští na kauce, zatčení jsou proto ve většině případů nuceni na soud čekat ve vězení. Nehledě na to, že zatýkání stále pokračuje.

Po pokusu o převrat došlo ke zrušení více než 300 médií, 250 neziskových organizací a hromadnému propouštění státních úředníků. Lidé s protichůdnými politickými názory jsou zde souzeni jako teroristé či dealeři drog.[3] Cílem Erdoganovy vlády je prezentovat je jako kriminálníky, kteří ohrožují „demokracii“ v Turecku. Občané, kteří se postaví proti opatřením režimu, jsou stíháni a hrozí jim obvinění za spolupráci s teroristickými organizacemi, které znamená odsouzení na 10 let a výše. Občanská společnost tak čelí tvrdým represím, neustálému tlaku a ideologické kampani prezidenta a jeho vlády.

 

Pronásledování aktivistů

Mezi zadržené patří také Taner Kiliç, lidskoprávní aktivista a předseda správní rady Amnesty International, který za lidská práva bojuje mnoho let. Kiliç byl zadržen 6. června 2017 a na to obviněn za účast v teroristické organizaci Gülena. Jediným důkazem jeho viny má být přítomnost speciální šifrovací aplikace ByLock v jeho mobilním telefonu, která byla nalezena i u některých Gülenových příznivců, kteří se přes ni dorozumívali. Kiliç však tvrdí, že o takové aplikaci nevěděl, a dvě nezávislé forenzní analýzy potvrdily, že v jeho telefonu taková aplikace instalována nikdy nebyla.[4] Turecká vláda dokonce přiznala, že byly ze stahování aplikace nesprávně obviněny tisíce lidí, kteří byli posléze propuštěni. To se však netýkalo Kiliçe.[5] Ten byl z vězení propuštěn až 31. ledna 2018, načež žalobce podal odvolání, které soud potvrdil. Kiliç tak nadále zůstává ve vězení do dalšího soudního stání, které se koná 21. června. Jeho propuštění je stále a úmyslně oddalováno.

S Kiliçem bylo v souvislosti s obviněním proti Gülenovi zatčeno dalších 22 právníků, což potvrzuje strategii plánovaných útoků proti neziskovému sektoru. V jiných státech jako Ázerbájdžán nebo Súdán, kde Amnesty zasahuje proti porušování lidských práv, dochází k vyhošťování pracovníků neziskových organizací ze země, ale zatčení a věznění samotného zaměstnance Amnesty, je podle Martina Balcara z české pobočky AI bezprecedentní záležitost, která nemá obdoby.[6]

Měsíc po zadržení Tanera Kiliçe, 5. července 2017, následovalo zadržení dalších deseti lidskoprávních aktivistů včetně ředitelky turecké pobočky Amnesty International Idil Eserové. Všichni byli podezřelí z napojení na ozbrojenou teroristickou organizaci. Po propuštění některých aktivistů byla Idil Eserová nucena zůstat ve vazbě, ze které byla, na rozdíl od Kiliçe, po mnoha protestech podmínečně propuštěna 25. října společně se 7 dalšími aktivisty.

Turecké úřady konstruují neopodstatněné kauzy proti obráncům lidských práv bez jakýchkoliv relevantních důkazů. Obvinění aktivisté jsou drženi ve vazbách, kde čekají soud. „Obžaloby proti nim zahrnují bizarní tvrzení, že standardní lidskoprávní aktivity, jako například apel na zastavení prodeje slzného plynu, podání žádosti o grant nebo kampaň za propuštění učitelů držících hladovku, byly prováděny jménem teroristických organizací.“[7] Současná situace v Turecku ukazuje velké nedostatky v justičním systému a ohromný přesah popřevratových represí, které slouží k potlačení kritických hlasů a reprezentaci moci prezidenta Erdogana.

 

Kampaň BRAVE

Amnesty International neustále upozorňuje na zhoršující se politický stav a porušování lidských práv v Turecku. Lidskoprávním aktivistům má pomoci také současná kampaň Amnesty International s názvem BRAVE, jejímž cílem je chránit obránce lidských práv a umožnit jim vykonávat jejich práci. Zesílením mezinárodního tlaku na vlády, které porušují lidská práva, jako je tomu v případě Turecka, a vyšetřováním neoprávněných útoků a obvinění chce kampaň zajistit podporu všem aktivistům, kteří bojují proti otřesným podmínkám, které v takových zemích panují.

 

Podepište petici za propuštění Tanera Kiliçe i Vy:

www.amnesty.cz/pripad/propustte-sefa-turecke-amnesty

 

 

Zdroje:

www.amnesty.cz/news/4033/turecko-taner-kilic-i-po-druhem-soudnim-jednani-stale-za-mrizemi

www.amnesty.cz/news/4139/turecko-taner-kilic-byl-oficialne-volny-jen-par-hodin

www.amnesty.cz/news/3924/turecko-uvezneni-sefa-amnesty-international-je-obrovska-nespravedlivost

www.amnesty.cz/news/3939/turecko-reditelka-amnesty-obvinena-a-stale-ve-vazbe

Česká televize: www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/217411058280714

Český rozhlas Plus: prehravac.rozhlas.cz/audio/3876462

Wire, leden–březen, 2018


[1] www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/217411058280714

[2] www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/217411058280714

[3] www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/217411058280714

[4] www.amnesty.cz/news/4139/turecko-taner-kilic-byl-oficialne-volny-jen-par-hodin

[5] www.amnesty.cz/news/4139/turecko-taner-kilic-byl-oficialne-volny-jen-par-hodin

[6] www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/217411058280714

[7] www.amnesty.cz/news/4033/turecko-taner-kilic-i-po-druhem-soudnim-jednani-stale-za-mrizemi

 

Autorka: Tereza Šindelářová, 25. 2. 2018