Nekonečný boj za rovnoprávnost: postavení žen v Íránu

20.7.2020

Ženy se v Islámské republice setkávají s diskriminací ve všech oblastech soukromého i veřejného života. Po Íránské revoluci v roce 1979 má hlavní slovo v zemi islámský duchovní vůdce a základem právního systému je interpretace práva šaría. Konzervativní náboženské elity tak považují ženy za podřízené muži. Převaha náboženské moci zpomaluje cestu žen ke zrovnoprávnění, a i přes zlepšení podmínek je Írán v roce 2020 podle Světového ekonomického fóra stále na 148. místě ze 153 v genderové nerovnosti. Je také jedinou ze 6 zemí světa, která dosud neschválila Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen přijatou OSN.

Zatímco jsou ženy rovnoprávné s muži na náboženské úrovni, ve společnosti čelí nerovnosti každý den. Současný prezident Hasan Rúhání slíbil ženám zlepšení jejich postavení, ale snahy omezuje Rada dohlížitelů a samotný duchovní vůdce Sajjid Alí Chameneí, který zastává konzervativní hodnoty šíitského islámu. Jeho právo veta mu umožňuje zamítnout jakýkoliv zákon navržený parlamentem, a tak postavení žen závisí především na náboženské hlavě státu. Za vlády Hasana Rúháního se přesto podařilo učinit pokrok. Procento žen na univerzitách stouplo na 46,3 % v poměru k mužům a v parlamentu jich dnes pracuje 17. Prezident také otevřel větší počet pracovnách míst, které mají vést ke zlepšení jejich účasti na pracovním trhu.

Muži vládnou politice

Politická účast žen je stále jednou z nejnižších na světě s 5,9 % křesel v íránském parlamentu. Větší účast mají i země jako Katar, Omán nebo Afghánistán. Ženy mají právo kandidovat do parlamentu nebo do prezidentských voleb, ale často jsou diskvalifikovány. Rada dohlížitelů omezuje politickou moc kandidujících tím, že je jednoduše vyloučí. Potvrzují to data z prezidentských voleb v roce 2017, kdy bylo diskvalifikováno všech 137 kandidátek.  Současných 17 žen v parlamentu je však nejvyšším číslem v historii země a postupné zlepšení naznačuje i jmenování první velvyslankyně od revoluce 1979 Marzieh Afkham v roce 2015 do Malajsie.

Život v cizích rukách

Ženy se kvůli islámskému zákoníku stávají závislé na rozhodování muže. Manžel může své ženě zakázat jakékoliv povolání, které je v rozporu s hodnotami rodiny nebo její důstojností. Nemohou také vykonávat určitá povolání, jako je například soudce.  Účast na pracovním trhu je tak velmi nízká a souvisí s chápáním role ženy ve společnosti. V roce 2019 byla pouhých 16,8 % v porovnání s 71,2 % u mužů.

Omezení se týká i rodinného života. Podle zákoníku je muž hlavou rodiny a jako autorita má moc nad rozhodnutími podle rodinného práva. Bez svolení manžela tak žena nemůže mít pas ani vycestovat ze země. Manžel přednostně vybírá místo bydliště a po rozvodu je péče o dítě svěřena opět jemu. Diskriminace se týká nejen rozvodů, ale i svateb. Žena nemá povoleno vdát se s nemuslimským mužem, ovšem muž si může vybrat bez ohledu na náboženství.

Věznění a rány bičem za nesouhlas

Stále narůstá počet odsouzených žen, které upozorňují na porušování lidských práv. Poklidně protestující ženy nesouhlasí mimo jiné i s povinným zahalováním bez ohledu na vyznání, které je zavedeno od roku 1983. Kampaň, při které se ženy odhalovaly na veřejnosti, vedla k mnoha fyzickým trestům a věznění aktivistek. Trestány jsou i političky a právničky bojující za práva žen v Íránu. V roce 2018 soud obvinil a zatkl 113 aktivistek.

Jednou z nich je i islámská právnička Nasrin Sotoudeh, která je odsouzena na 38 let ve vězení a 148 ran bičem kvůli boji za ženská práva. Povinné zahalování a tvrdé tresty za porušování takových opatření jsou však v rozporu se svobodou projevu a náboženství. Tato diskriminace určitého pohlaví popírá Mezinárodní pakt o občanských a politických právech schválený Íránem v roce 1975.

Íránské ženy proto čeká dlouhá cesta za rovnoprávností, a to i přes snahy íránského prezidenta. Prosazování zákonů je pomalé a konzervativní duchovní cestu ještě ztěžují. Země stále neschválila CEDAW (Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen) a porušuje Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.

 

Komentáře:

Zatím žádné komentáře...

Přidat komentář