Generace lidských práv aneb která práva jsou vlastně ta základní?

5.4.2020

Potřeba chránit lidská práva každého člověka tu byla odnepaměti. Vždyť první katalog lidských práv, Magna Charta Libertatum, vznikl již v roce 1215. Ta ve svých 63 článcích vymezovala vztah šlechty a krále a dávala základní práva anglickým občanům. O mnoho let později se právní historici a teoretici pokoušeli práva nějakým způsobem roztřídit do kategorií. Tak vznikly tzv. generace lidských práv.

"scales" is licensed under CC0 1.0

 

Teorie o generacích lidských práv člení základní práva nejen podle jejich obsahu (např. na práva politická, občanská, hospodářská apod.), nýbrž i z pohledu historického vývoje. Dělit lidská práva na generace napadlo českého právníka Karla Vašáka, který působil při Mezinárodním ústavu pro lidská práva ve Štrasburku. Navrhl je v roce 1979. Co si tedy představit pod pojmem generace lidských práv? Generaci lidských práv tvoří určitá skupina práv, která jsou si vzájemně typově blízká a tato byla uzákoněna v určité historické etapě. Jak ale přijít na to, kdy které právo bylo vlastně uzákoněno? Přesně to je otázka, která vede ke kritice celé této teorie. Stejně tak je této teorii vyčítáno, že může vést k představě, že všechny generace práv zahrnují práva stejné kvality či povahy, jakož i k tomu, že „modernější“ znamená nutně lepší a starší naopak „již vývojem překonané“, ačkoliv tomu tak není.

Pojďme se ale podívat na generace lidských práv trochu blíže. Nejčastější je třígenerační pojetí. Práva první generace odpovídají právům osobním a politickým (tj. právo na život; svoboda myšlení a svědomí; nedotknutelnost osoby). Jedná se o práva uzákoněná v období konce 17. a v průběhu 18. století. Základem těchto práva je svoboda jednotlivce – vidíte jedná se vlastně o moderně pojatá práva, která najdeme v podobném znění ve výše zmíněné Magna Charta Libertatum. Ta se totiž stala inspiračním zdrojem pro mnohé další katalogy lidských práv a ústavy jednotlivých států.

Práva druhé generace zahrnují práva o něco mladší, pocházející z období konce 19. století a zejména 20. století. Vychází z hodnot rovnosti jednotlivců a zahrnují práva hospodářská, kulturní a sociální, např. uspokojivé pracovní podmínky; právo na vzdělání nebo právo na ochranu zdraví. Poslední třetí generace práv je nejmodernější. Okruh těchto práv se neustále vyvíjí a práva přibývají. Jako příklad lze uvést právo na mír, právo na zdravé životní prostředí a dokonce právo na WiFi (a to je dobře ne?).

Samozřejmě si tato teorie vysloužila vlnu kritiky, ale si dnes se těší oblibě. Je srozumitelná a snadno zapamatovatelná pro nás všechny. Je také možné, že brzy přibude další generace práv, protože lidská práva jsou živoucí organismus, který se stále mění a rozrůstá, stejně jako naše společnost.


A která ta práva jsou tedy základní?

Na to nám odpovězte v komentářích.

 

 

Komentáře:

Přidat komentář