Lidská práva

Rebelky v boji za lidská práva

Jsou statečné, jsou jiné a zná je celý svět. Nebály se totiž ukázat, že mají život ve svých rukách a o svoje práva se budou rvát. Řeč je o rebelkách, které měly odvahu promluvit o porušování práv žen ve svých státech.

Hledáme redaktory webu lidskaprava.cz

Rozšiřujeme tým vzdělávacího projektu o lidských právech o spolupracovníky a spolupracovnice, kteří by se podíleli na vytváření obsahu, správě a propagaci webových stránek www.lidskaprava.cz

Staň se živou knížkou!

DOPISY, KTERÉ MĚNÍ ŽIVOTY...

Maraton psaní dopisů jednou z největších kampaní Amnesty International v ČR proti bezpráví, která se od roku 2010 tradičně pořádá po celém světě kolem 10. prosince, tedy Dne lidských práv, na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948.

Smyslem Maratonu je společně ručně napsat či nakreslit co největší množství dopisů s výzvami vládám či úřadům příslušných zemí s cílem upozornit na porušování práv obránců lidských práv. Za jednotlivé případy se ve stejnou chvíli apeluje ve většině zemí světa, což vytváří mezinárodní tlak, který příslušné autority nemohou jen tak ignorovat. Proto se téměř u třetiny případu podaří prosadit zásadní změnu, v dalších sledujeme alespoň částečný pozitivní vývoj a morální přínos obětem bezpráví a jejich blízkým.

Výzva mocenským strukturám: Ženy jako obhájkyně lidských práv

Lidé, kteří bojují za principy svobody, spravedlnosti a rovnosti, se často pohybují v prostředí, jež je démonizuje a omezuje jejich činnost. Řada obhájců lidských práv je terčem stigmatizace, vyhrožování, fyzických útoků, kriminalizace a někdy je dokonce zabita jen kvůli odvaze postavit se proti těm, kdo jsou u moci. Představte si, o kolik těžší by byl váš život jako obhájci lidských práv, pokud byste nebyli pronásledováni jen kvůli tomu, co děláte, ale taky proto, kdo jste: vítejte do života obhájců ženských lidských práv.

JAK SE VYVÍJELA SITUACE S UPRCHLÍKY V ROCE 2017

V roce 2017 vzrostl počet těch, kteří museli nuceně opustit své domovy na 25,5 milionu osob, z nichž více než polovinu tvoří děti mladší 18 let.  Nadále platí, že na světě je nejvíce uprchlíků (osob, které prchly před pronásledováním ve své zemi) od druhé světové války. Oproti roku 2016 se jedná o nárůst o 2,9 milionu mužů, žen a dětí a odráží to eskalaci násilí a nestability ve světě.

Zneužívání nepálských migrujících pracovníků

Přeměna lidí na zisk – tak se dá popsat současná situace Nepálců migrujících za prací do okolních zemí kvůli chudobě a nedostatku pracovních příležitostí v Nepálu. Chtějí-li se nechat zaměstnat v cizině, nemají jinou možnost, než se obrátit na zprostředkovatelské agentury, které vybírají nepřiměřeně vysoké poplatky a používají vyděračské praktiky. Jelikož práce v zahraničí často neodpovídá domluveným podmínkám včetně výše mzdy, vracejí se mnozí Nepálci domů s ohromným dluhem a v ještě horším postavení, než kvůli němuž za prací původně migrovali.

"Dokud se nevrátí mír"

Traumatizovaní a vyčerpaní, rohingští uprchlíci v Bangladéši prožívají další kapitolu své bolestné historie jako nechtěný národ. Zástupce ředitele Amnesty v jižní Asii Omar Waraich se zúčastnil výzkumné cesty s cílem zdokumentovat jejich situaci v Cox’s Bazar, oblasti poznamenané utrpením Rohingů po dlouhá staletí.

Represe a čistky v Turecku nadále pokračují: Obránci lidských práv v ohrožení

Turecké úřady pokračují v represivních zásazích, které se vztahují i na zaměstnance Amnesty International a dalších nevládních organizací. Lidskoprávní aktivisté se snaží v zemi bojovat za občanskou společnost a její práva, která jsou od pokusu o převrat v roce 2016 výrazně omezována a porušována. V zemi se šíří politicky motivovaná a ve většině případů smyšlená obvinění obránců lidských práv, státních úředníků a civilistů, kteří pociťují popřevratové zásahy ještě dnes. Plno lidí přišlo o práci, odešlo do exilu nebo čelí pronásledování ze strany vlády. Zatčena byla také ředitelka Amnesty International Turecko Idil Eserová a předseda správní rady AI Turecko Taner Kiliç.

Uzavření detenčního střediska Manus: porušení lidských práv i mezinárodního práva

Australská azylová politika týkající se uprchlíků a žadatelů o azyl je jednou z nejpřísnějších na světě. Byla speciálně sestavena tak, aby odrazovala žadatele, kteří chtějí do Austrálie připlout lodí. V rámci této offshore politiky jsou pobřežní stráží zadržováni lidé, kteří se snaží dostat do Austrálie přes oceán. Následně jsou umístěni na dobu neurčitou do detenčních center na ostrovech mimo Austrálii. Jedno z těchto zařízení bylo nedávno uzavřeno, a to detenční středisko Manus.