Lidská práva

„Motýlci“ alias sestry Mirabalovi

Víte, že 25. listopadu je Mezinárodní den proti násilí na ženách? Již v 80. letech 20. století přišly s touto ideou charitativní organizace latinsko-amerických žen. V r. 1999 Valné shromáždění OSN vyzvalo vlády jednotlivých zemí, mezinárodní organizace a jednotlivé neziskové organizace, aby na tento den pořádaly akce zaměřené na zvýšení povědomí o tomto problému.Tento den nebyl vybrán náhodně. 25. listopadu 1960 totiž sestry Mirabalovi prohrály svůj boj proti diktátorskému režimu v dominikánské republice. Za svoje rebelství zaplatily životem.

Lidé bez státního občanství

O tom jak se žije tzv. mezinárodním bezdomovcům a zda lze tento problém vyřešit si přečtete více v článku.

Balkissa Chaibou – dívka, která řekla ne

Od dětství jako mnoho dívek snila o tom, že se stane doktorkou, bude chodit v bílém plášti a pomáhat lidem. Ve 12 letech ale přišel pro Balkissu Chaibou z Nigeru šok. Zjistila, že je zasnoubená s bratrancem z vedlejší Nigérie a chystá se svatba. Kdo z vás si dovede představit se v tomhle věku vdávat/ženit? Balkissa ale neměla na výběr, stejně jako mnoho dívek v Nigérii, kde je nejvyšší počet dětských manželství na celém světě (přes 25% dětí do 15 let a dokonce více než 70% do 18 let). Čekal ji tedy stejný osud jako mnoho dalších před ní, včetně její matky. Dokud se nerozhodla bojovat za svá práva a říct NE, i když to znamenalo, že se bude soudit s vlastní rodinou.

Rebelky v boji za lidská práva

Jsou statečné, jsou jiné a zná je celý svět. Nebály se totiž ukázat, že mají život ve svých rukách a o svoje práva se budou rvát. Řeč je o rebelkách, které měly odvahu promluvit o porušování práv žen ve svých státech.

Hledáme redaktory webu lidskaprava.cz

Rozšiřujeme tým vzdělávacího projektu o lidských právech o spolupracovníky a spolupracovnice, kteří by se podíleli na vytváření obsahu, správě a propagaci webových stránek www.lidskaprava.cz

Staň se živou knížkou!

DOPISY, KTERÉ MĚNÍ ŽIVOTY...

Maraton psaní dopisů jednou z největších kampaní Amnesty International v ČR proti bezpráví, která se od roku 2010 tradičně pořádá po celém světě kolem 10. prosince, tedy Dne lidských práv, na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948.

Smyslem Maratonu je společně ručně napsat či nakreslit co největší množství dopisů s výzvami vládám či úřadům příslušných zemí s cílem upozornit na porušování práv obránců lidských práv. Za jednotlivé případy se ve stejnou chvíli apeluje ve většině zemí světa, což vytváří mezinárodní tlak, který příslušné autority nemohou jen tak ignorovat. Proto se téměř u třetiny případu podaří prosadit zásadní změnu, v dalších sledujeme alespoň částečný pozitivní vývoj a morální přínos obětem bezpráví a jejich blízkým.

Výzva mocenským strukturám: Ženy jako obhájkyně lidských práv

Lidé, kteří bojují za principy svobody, spravedlnosti a rovnosti, se často pohybují v prostředí, jež je démonizuje a omezuje jejich činnost. Řada obhájců lidských práv je terčem stigmatizace, vyhrožování, fyzických útoků, kriminalizace a někdy je dokonce zabita jen kvůli odvaze postavit se proti těm, kdo jsou u moci. Představte si, o kolik těžší by byl váš život jako obhájci lidských práv, pokud byste nebyli pronásledováni jen kvůli tomu, co děláte, ale taky proto, kdo jste: vítejte do života obhájců ženských lidských práv.

JAK SE VYVÍJELA SITUACE S UPRCHLÍKY V ROCE 2017

V roce 2017 vzrostl počet těch, kteří museli nuceně opustit své domovy na 25,5 milionu osob, z nichž více než polovinu tvoří děti mladší 18 let.  Nadále platí, že na světě je nejvíce uprchlíků (osob, které prchly před pronásledováním ve své zemi) od druhé světové války. Oproti roku 2016 se jedná o nárůst o 2,9 milionu mužů, žen a dětí a odráží to eskalaci násilí a nestability ve světě.

Zneužívání nepálských migrujících pracovníků

Přeměna lidí na zisk – tak se dá popsat současná situace Nepálců migrujících za prací do okolních zemí kvůli chudobě a nedostatku pracovních příležitostí v Nepálu. Chtějí-li se nechat zaměstnat v cizině, nemají jinou možnost, než se obrátit na zprostředkovatelské agentury, které vybírají nepřiměřeně vysoké poplatky a používají vyděračské praktiky. Jelikož práce v zahraničí často neodpovídá domluveným podmínkám včetně výše mzdy, vracejí se mnozí Nepálci domů s ohromným dluhem a v ještě horším postavení, než kvůli němuž za prací původně migrovali.