Lidská práva

Istanbulská úmluva

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, jinak známá jako Istanbulská úmluva, je dokument mezinárodního práva z roku 2011. Jedná se o nástroj, který má sloužit jako prevence před domácím a sexuálně motivovaným násilím. Dokument, který na první pohled vypadá jako smlouva, jejíž dodržování by mělo být samozřejmostí, čeří v některých Evropských zemích společenskou debatu a rozděluje politickou a odbornou veřejnost, včetně České republiky.

Nezákonné sterilizace v České republice

Od poloviny šedesátých let do pádu komunistického režimu v Československu byl uzákoněn nástroj, který měl zamezit nežádoucímu zvyšování romské populace. Stovky žen byly pod nátlakem donuceny vyslovit souhlas se sterilizací, ačkoliv častokrát neměly tušení, co slovo sterilizace znamená. Po téměř dvaceti letech zástupci poškozených žen vybojovali peněžní náhrady ve výši 300 000 korun pro každou z obětí.

Evropská unie a lidská práva

Od roku 2004 je Česká republika jedním ze členů mezinárodní spolupráce 27 evropských států usilujících o bližší ekonomickou, politickou a společenskou spolupráci. Především hospodářské výhody jsou patrné hned na první pohled a bývají nevíce diskutované jako základní pilíř, na kterém stojí veškerá mezistátní spolupráce. Krom již zmíněných dimenzí spolupráce, Evropská unie zaručuje všem občanům členských států jistotu, že jejich práva a svobody budou dodržovány. Na to, která to jsou, jak bývají zaručovány a na to, co se stane v případě jejich porušení, se podíváme v tomto článku.

Maďarsko: Svoboda projevu a neziskové organizace v kostce

Vláda Viktora Orbána (za Fidesz) dlouhodobě omezuje svobodu projevu a tisku. Situace se postupně zhoršuje, v tuto chvíli zhruba 80 % všech médií spadá pod vliv vlády a mají za úkol prosazovat její kroky. Mezi nejaktuálnější omezení patří zákaz osvěty o sexuálních menšinách. Ruku v ruce se svobodou projevu jde i tvrdé odsuzování a omezování neziskových (nevládních) organizací, které se snaží upozorňovat na nedostatky v dodržování demokratických principů a lidských práv.

Rumunští sirotci

Mezi šedesátými a osmdesátými lety minulého století vládl komunistickému Rumunsku prezident Nicolae Ceausescu. Nechvalně se proslavil výstavbou svého rozmarně honosného paláce, zatímco země trpěla hladem, přestěhováváním venkovského obyvatelstva do měst a značným přebudováváním sakrálních (náboženských) a historických budov. Díky tomu se Rumunsko zadlužilo u svých partnerů ze Západního bloku a vznikl mu jeden z nejvyšších dluhů ze zemí tehdejšího Sovětského svazu. Avšak jedno jeho opatření sahá až do současnosti. Krátce po jeho uvedení do funkce vešel v platnost kompletní zákaz interrupcí, což mělo za důsledek, že přicházely na svět vysoké počty dětí, o které se, v zemi sužované chudobou, neměl kdo postarat (Wegs, s. 201–219, 2002).

Polsko a zákaz interrupcí

Polsko má křesťanské hodnoty hluboce zakořeněné ve své historii a tradici, je to nejvíc věřící země v Evropě. To se promítá i do společenských norem a politického směřování země. V posledních měsících zemí otřásá zejména Polskou mladou generací zákaz provádění interrupcí. Je načase, aby se polská společnost otevřela měnícímu se světu, nebo je potřeba konzervativní hodnoty zachovat?

Polské soudnictví: demokracie v ohrožení?

V posledních pěti letech dochází k obavám mezi právními experty a soudci ze Soudního dvora Evropské unie kvůli nezávislosti polských soudců (Janyška; 2020). V zemi je dlouhodobým problémem reforma justice, přesto se ale nedaří zavést efektivní úpravy, které by byly v souladu s právem Evropské unie. V tuto chvíli nejdiskutovanějším problémem je reforma z roku 2018. Polský parlament (dělí se na Sejm – dolní komoru parlamentu a Senát) v tomto roce odhlasoval nová pravidla pro jmenování soudců Nejvyššího soudu a hrozí, že noví nejvyšší justiční představitelé nebudou nezávislí a nestranní, ale budou ve své praxi zvýhodňovat záměry členů vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). To by v důsledku vedlo k dalšímu zesílení politického vlivu na justici, porušení demokratických principů a mohlo by to snížit důvěru obyvatel ve státní instituce (EurActiv; 2021).

Sir Nicholas Winton a židovské děti

Když se před Druhou světovou válkou začala zavádět první protižidovská opatření, vzbudilo to rozruch a strach v životech milionů židovských obyvatel Německa. Mnoha židů se snažilo ze země uprchnout do různých zemí – do Velké Británie, do Spojených států, nebo i ke svému bližšímu sousedu, Československa. V té době nikdo netušil, že události naberou rychlý spád a v kontinentální Evropě nebudou lidé židovského vyznání nebo židovských předků nikde v bezpečí. Perzekuce neboli pronásledování, se nevyhýbalo ani dětem. A britský bankéř s německo-židovskými kořeny si uvědomil, že je potřeba jim pomoci.

Přehledně: Bělorusko a lidská práva

Bělorusko bývá řazeno mezi státy, kde panuje autoritářství. To ve zkratce znamená, že moc ve státě je soustředěna do rukou jedné osoby, či malé skupiny lidí, která se ztotožňuje s ideologií, o kterou se opírá při utváření politiky a ovlivňování obyvatelstva. Krom toho se snaží občany skrze tuto ideologii povzbudit k bezhlavé podpoře vládnoucí vrstvy (Hloušek a kol., 2004). V Běloruské republice po pádu Sovětského svazu přetrvaly elity, které se ztotožňovaly s bývalým režimem a na rozdíl od zbytku postsovětských republik nedošlo k postupnému přechodu v demokracii.

Eufrosina Cruz - bílá lilie z Mexika