Svoboda slova na Krymu

Od února 2014, kdy Rusko násilně obsadilo Krym, dochází v této oblasti k porušování lidských, politických a občanských práv, jako je osobní svoboda, svoboda slova, svoboda shromažďování nebo právo vlastnit majetek. I přes tlak místních obyvatel a četná upozornění lidskoprávních organizací neprojevují místní orgány snahu o nápravu a vyšetření případů porušování lidských práv.

 

Spolu se začleněním republiky Krym do Ruské federace došlo k rozšíření platnosti ruského právního řádu i na území Krymu. Právě široký a velmi vágní zákon o extremismu z roku 2006 využívají krymské úřady k potlačování nesouhlasných projevů s ruskou okupací.

Podle organizace Human Rights Watch jsou na Krymu vedle opozičních aktivistů a držitelů ukrajinského pasu represemi nejvíce ohroženou skupinou Krymští Tataři, kteří odmítli uznat anexi Krymu. Krymští Tataři jsou původní obyvatelé poloostrova. Na konci druhé světové války však byli sovětskou vládou obviněni z kolaborace s nacisty a deportováni do východní části Ruska. Polovina z 240 tisíc Krymských Tatarů tento násilný přesun nepřežila a až v polovině 80. let 20. století jim byl bez jakékoli kompenzace umožněn návrat do vlasti. Podle údajů z posledního sčítání lidu z roku 2001 představují Krymští Tataři v současnosti kolem 12 % populace obyvatelstva Krymu.

Oficiálnímu i neoficiálnímu nátlaku a výhružkám kromě jednotlivců je vystaveno také sdružení Krymských Tatarů, zvané Medžlis, které otevřeně kritizovalo ruskou anexi Krymu. Medžlis je samosprávný orgán, jenž má zajišťovat reprezentaci Krymských Tatarů při veřejném rozhodování. Má 33 členů, kterými jsou výhradně Krymští Tataři. Dlouhodobě se zabývá například následky deportace v roce 1944.

Například bývalému předsedovi této organizace a neformálnímu lídrovi Krymských Tatarů, Mustafu Dzhemilevovi, byl po anexi Krymu zakázán vstup na poloostrov na dobu pěti let. Stejný osud potkal i současného předsedu Medžlis, Refata Chubarova. Zároveň místní úřady zakázaly konání pravidelných oslav k 70. výročí deportace. Krymský premiér později označil Medžlis za ilegální extremistickou organizaci. Členové Medžlisu byli opakovaně vystaveni kontrole a šikaně ze strany policie. Rovněž jejich kanceláře a kanceláře medžliského deníku Avdet byly prohledávány policií, bylo zabaveno jejich vybavení a zmrazeny jejich bankovní konta, což v konečném důsledku paralyzovalo činnost těchto organizací.

Restrikcím se nevyhnula ani dosud svobodná média. Podle nevládní organizace Freedom House se Rusko snaží krymský poloostrov komunikačně oddělit od Ukrajiny, zabránit toku informací z pevniny a vytvořit tak „informační ghetto“. Na Krymu se musela všechna média do ledna 2015 znovu zaregistrovat, což mělo za následek konec většiny nezávislých medií. Po nové registraci tyto „nově“ registrované subjekty podléhají cenzuře. Zpochybňování statutu Krymu jako součásti Ruska nebo podpora znovupřipojení Krymu k Rusku v médiích, na sociálních sítích či na veřejných místech je trestána vysokou pokutou, případně i odnětím svobody na tři roky. Řada proukrajinských novinářů, nezávislých médií a nevládních organizací proto Krym opustila nebo byla donucena opustit. Ukrajinské televizní kanály byly zablokovány a nahrazeny ruskými.

Černomořská televizní společnost byla nucena ukončit svou činnost poté, co jí policie zabavila počítače a veškeré vybavení potřebné k vysílání. Její zaměstnanci byli vyslýcháni a budova, ze které společnost vysílala, byla následně zapečetěna. Podobný osud potkal i Krymské rádio a Telelevizní transmisní centrum, což byly oficiální části krymského vysílání. Tyto aktivity nebyly nijak vyšetřovány. Ukrajinští poskytovatelé mobilních a internetových služeb byli také záhy nahrazeni ruskými. Ti mají povinnost uchovávat informace o svých uživatelích po dobu šesti měsíců a blokovat přístup k vybraným webovým stránkám, pokud tak rozhodne ruská Federální služba bezpečnosti (FSB).

S problémy se potýká také jediný televizní kanál Krymských Tatarů ATR. Kvůli „podněcování protiruských nálad“ a „propagaci extremismu“ ze strany ATR je kanál pod neustálým tlakem ze strany místních orgánů. Jeho ředitelka Lilya Budzhurova říká, že atmosféra směrem ke svobodným médiím je po anexi nepřátelská a prakticky jim neumožňuje svobodně pokračovat ve své činnosti.

Omezení a cenzura svobodných médií je vážným krokem, který narušuje svobodu slova. Zcela evidentní porušování lidských práv etnických, náboženských a národnostních skupin obyvatel vede k tomu, že Krym je nyní považován za stále méně svobodné území.

 

Zdroje: Freedom House, Human Rights Abuses in Russian-Occupied Crimea, Special Report, 2015; Human Rights Watch, Rights in Retreat: Abuses in Crimea, Report, 2014

 

Kam dál:

Komentáře:

Zatím žádné komentáře...

Přidat komentář