Horko v Itálii: násilný screening uprchlíků a migrantů

Tisíce lidí se stále snaží překonat Středozemní moře – prchají před pronásledováním, konfliktem a chudobou a hledají ochranu a důstojný život v Evropě. Postup přijímání uprchlíků a migrantů v klíčových zemích příchodu jako například Itálie Evropa přijala v r. 2015 za účelem rychlejší identifikace, screeningu a filtrování příchozích. Výzkum Amnesty International však svědčí o tom, že v Itálii nejde v řadě případů ani tak o „identifikaci, screening a filtrování“, jako o „mučení, mystifikaci a vyhnání“. Amnesty získala konzistentní svědectví o tvrdých předsvědčovacích metodách, které užívá italská policie, aby získala otisky prstů – včetně svědectví o bití, používání elektrošoků a sexuálního ponižování. Uspěchaný screening osob, které právě vystoupily z lodi (aniž by dostaly adekvátní poradenství a informace), může vést k tomu, že těmto lidem je odepřena zákonná možnost žádat o azyl a ochranu. Zaměření Evropy na cíl poslat větší množství osob pryč i za cenu uzavírání dohod s vládami, které jsou známými porušovateli lidských práv (jako Súdán), má za důsledek posílání lidí zpět do míst, kde jim hrozí závažná porušování jejich práv.

 

Násilí kvůli otiskům prstů

 

Otisky prstů jsou klíčovou metodou identifikace osob, které dorazí k evropským břehům. Evropský tzv. Dublinský systém (v jehož rámci mohou členské státy vrátit migranty do první země EU, do které vstoupili) se zakládá právě na braní otisků prstů, aby bylo možné určit, kdo vstoupil kde. Řada uprchlíků a migrantů se snaží braní otisků prstů při identifikaci vyhnout, jelikož chtějí žádat o azyl v jiné zemi. Ještě v první polovině roku 2015 Itálie často s braním otisků neuspěla, když to migranti odmítli, což se setkalo s nelibostí ostatních evropských vlád. Evropská unie proto přijala nový postup a zadala Itálii cíl 100 % úspěšnosti v braní otisků prstů. Dokonce doporučila užití síly tam, kde to bude nezbytné. Evropské vlády souhlasily s přerozdělením některých žadatelů o azyl do dalších členských států, aby se odlehčilo Itálii. Zatím však tomuto závazku nedostály a přerozdělily si jen velmi malý počet žadatelů o azyl. Ve snaze dosáhnout cíle stanoveného EU vyvíjí italská vláda enormní úsilí až za hranici přípustnosti mezinárodním právem v oblasti lidských práv. V průběhu 2016 Amnesty International získala množství zpráv o nepřiměřeném použití síly ze strany policie při identifikaci uprchlíků a migrantů. Někteří byli údajně dokonce mučeni – včetně bití, používání elektrošoků a sexuálního ponížení nebo působení bolesti na genitáliích.

Nový screening, menší záruky

 

Zkus si to představit: prchl jsi ze svého domova, možná jsi odloučený od zbytku rodiny a přátel, máš za sebou nebezpečnou a vyčerpávající cestu. Riskoval jsi život při cestě přes moře, a to po měsících strávených v Libyi, kde věznění, únosy, mučení a znásilňování nejsou žádnou vzácností. Vtom, přesně v tu chvíli, kdy to máš všechno za sebou, tě Italové nutí udělat zásadní rozhodnutí ovlivňující zbytek tvého osudu, aniž bys zcela rozuměl, co po tobě vlastně chtějí. Tomu čelí uprchlíci a migranti, jakmile připlují do Itálie. Podstupují screening hned, jak vystoupí z lodi. Mnozí jsou velmi zesláblí nebo jsou v šoku a bojí se policie, a mají jen omezený přístup k informacím o procesu žádosti o azyl.

 

Vyhnání za každou cenu

 

Tento špatně vedený screeningový proces má za následek, že někteří lidé jsou klasifikováni jako „neregulérní migranti“ a dostanou příkaz opustit zemi, ačkoli je dost možné, že splňují podmínky pro žádost o azyl. S podporou EU Itálie vyvíjí stále větší aktivitu ve vyjednávání nebezpečných dvoustranných dohod se třetími zeměmi, aby dosáhla navracení lidí do míst, kde jim budou hrozit závažná porušování lidských práv. Italská a súdánská policie podepsaly novou dohodu v srpnu 2016 a prohloubily tak spolupráci týkající se hranic a proudění migrantů, která zahrnuje také repatriaci neregulérních súdánských migrantů. Ačkoli smlouva neumožňuje navracení osob, které v Itálii požádaly o azyl, proces identifikace příchozích je tak povrchní, že může vést k rychlému vracení takových osob do Súdánu, které sice nepodaly žádost o azyl na italském území, ale v případě navrácení jsou ohroženy závažným porušováním jejich práv. Tato dohoda musí být zrušena.

 

Stop násilí na uprchlících a migrantech

 

Amnesty vyzývá italské autority, aby zajistily, že uprchlíci a migranti nebudou vystavováni nepřiměřenému užití síly, mučení a jinému násilí, ani nebudou uměle zadržováni policií během odebírání otisků prstů a dalších procedur. Také žádá, aby se screening neodehrával bezprostředně po vylodění příchozích. Napřed jim musí být poskytnuta pomoc, poradenství a informace. Jakékoli navracení osob musí být výsledkem férového a informovaného screeningu a posouzení individuálních případů – nikdo by neměl posílán zpět do zemí, kde hrozí vážné porušování lidských práv. Současný postup EU jen zvýšil, nikoli snížil zátěž klíčových zemí, do nichž se soustřeďují připlouvající lodě s migranty. Výsledkem je porušování lidských práv, za které italští představitelé nesou přímou odpovědnost a představitelé EU politickou odpovědnost. Evropa ale musí naopak sdílet odpovědnost za ochranu uprchlíků a nepřesouvat ji na cílové země, jako je Itálie. Evropské instituce a vlády musí podporovat a chránit lidská práva místo jejich podrývání.

 

 

Z anglického originálu otištěného v časopisu Wire, leden-březen 2017